Je to vlastně první dokument, který vzniká pod novou značkou naHoru.tv - Dokumenty. No a proč nezačít rovnou něčím šíleným jako třeba dokumentem, kdy poprvé v historii závodu 1000 Miles šílení bikeři přejíždí rovnou dvojitou dávku tohoto závodu, což je 2020 mil, 3620 km s převýšením 75 000 m přes české a slovenské hory. Kdo nezná závod 1000 Miles, který založil Honza Kopka, tak se o něm může dozvědět více v tomto rozhovoru. Ve zkratce, je to nonstop závod bez zabezpečení na kole, koloběžce nebo pěšky a nedávno proběhl třináctý ročník.
Rád bych vám v tomto článku nastínil, jak šílené je, kromě samotného závodu, i natáčení. Tento závod už natáčím pátým rokem, takže si troufnu říct, že ho už trošku znám :-)
Jak a čím vlastně takový dokument začíná?
Přípravou, konceptem. Základním úkolem bylo si definovat koho a co, budeme vlastně sledovat a rozhodli jsme s organizátorem, že vzhledem k tomu, že se jede poprvé v historii závodu 2020 mil, měli bychom sledovat elitní závodníky této trasy. Jo a proč vlastně 2020 mil, jen taková vsuvka, tato trasa se měla jet v roce 2020, ale díky covidu se to o pár let posunulo. No, takže zpět ke konceptu, vybrali jsme borce, kteří měli šanci ujet 2020 mil a případně vyhrát. Vybrali jsme rekordmana z roku 2019, Milana Hanyka, který jako první zajel 1000 mil pod 7 dní, dalším byl zakladatel závodu Honza Kopka, pak dvojnásobný vítěz Tomáš Novotný a jednonásobný vítěz Tomáš Fabián a pak jsme si nechali místo pro další jezdce.
V rámci přípravy scénáře a konceptu jsme se chtěli držet tématu, rodiny a podpory závodníků a chtěli jsme tak dostat do dokumentu, jak pestrou a krásnou přírodu zde máme.
Se všemi závodníky jsem měl asi hodinový call před závodem, abych z nich dostal informace, za kterými jít třeba ještě více do hloubky a taky abychom prostě pokecali a šlo nám to pak na “place” ještě lépe. Mimochodem, natáčecí lokace, “plac” mě baví v přírodě a na horách asi nejvíce a tak nějak mě to tam jde samo.
Při přípravách jsme řešili vše v týmu s organizátory závodu a s dlouholetým kámošem a parťákem z naHoru.tv, Lukášem Havránkem, se kterým jsme dělali různé filmy jako třeba Sevřené hrdlo na Gerlachu nebo třeba Beskydskou sedmičku, dále s Matějem Jankovským, střihačem, se kterým děláme už třetím rokem na mílích a který taky dělá věci jako Skoro na mizině, Lajna a taky s Honzou Bartošem, dalším střihačem, no bylo nás na jedné schůzce asi 10 a o dalších se budu zmiňovat dále.
První natáčecí den
Začal bych prvním natáčecím dnem, který byl teda hodně výživný. Start závodu byl 3.7. v neděli v 15 hodin, většinou jsou všichni tak trošku nervózní, jak to tak před takovými závody bývá a já byl teda taky a ještě jsem nejspíše něco špatného snědl, protože mě připadalo, že jsem byl více na záchodě ,než abych něco natáčel. No masakr, do startu jsem byl asi 10x na záchodě a doslova jsem lítal mezi rozhovory, záchodem a DJ, protože jsem potřeboval klid při natáčení rozhovorů. A jak to při průjmech bývá, odvede to z vás všechno a když nemáte čas to doplňovat, sekne to s vámi, což se málem při rozhovoru s Honzou Kopkou stalo, ale naštěstí jsem to podchytil a uprostřed asi 50 minutového rozhovoru jsem si asi na 5 minut sednul a pokračoval statečně dále. Jasně, asi jsem se měl vykašlat na těch 5 piv s mílařema a dva panáky, kterými nás přivítal na startu náš řidič Saša, ale to se těžko odmítá :-D No nic, byl jsem vybavený lékárnou, nasypal jsem do sebe Smectu, řidič mi poradil panáka rumu a druhý den, světe div se, jsem byl zpět ve formě, ale byl to teda pěkný mazec.
Další dny se natáčelo dobře a bez větších problému, jen toho člověk moc nenaspí, když chce člověk, tedy kameraman, sledovat elitu, která ještě k tomu jede první dny nonstop :-) Během jízdy v autě, jsme se vždy snažili dospávat.
Náš tým
Jo a abych představil vůbec náš tým, tak trasu 2020 mil jsem natáčel já, coby režisér a kameraman s kameramanem Adamem Bortlíčkem a řidičem Sašou Kosinou. Taky se natáčela jižní trasa, kde natáčela Eva Šlosarová, ale to je jiný příběh. Taky jsme měli na drátě produkční Katku Andrlovou a občas se to hodilo, protože člověk fakt neměl sílu vše zařizovat. Tento ročník jsem si ještě zavařil, že jsem vymyslel(i), že u denních exportů ze závodů zkusíme se zvukařem z naHoru Kubou Alexou dostat do videí mluvené slovo, které povede diváka. Ty vole, to byl nápad, ve chvílích, kdy jsem si potřeboval odpočinou, tak jsem vymýšlel mluvené slovo. A já jsem s kamerou fakt někdy magor a dokážu za mílařema fakt dlouho běžet, abych ulovil ty nejsilnější příběhy, takže ten odpočinek po sportu s kamerou je občas třeba. No nic, ale dopadlo to nakonec dobře a mám z toho radost, i když to není dokonalé a za pochodu. Díky Kubo! Taky bylo vtipné to, že střihač v terénu byl na jižní trase a my mu posílali data z trasy 2020, která začínala severem a první dva dny jsme skoro neměli signál, měl jsem mac skoro pořád otevřený, abych ty data co nejdříve poslal a na Slovensku omezení 70GB operátorem. Takže tam jsme pak hledali restaurace a podniky s rychlou wifi, ale většinou to bylo utrpení :-D
Průběh natáčení
No a tímto bych se přesunul rovnou na Slovensko, které mám asi nejradši, holt, já jsem na ty hory, Velká Fatra a Križná, Vysoké Tatry, zlaté hodinky, západy slunce, drony, detaily, makra, celky, přeostřovačky a k tomu nějaké šílené příběhy, že si někdo třeba “vypíchne” oko, to mám fakt rád. Ty jo, zní to divně, ale je to tak, prostě filmaři potřebují drama, i když to někoho bolí. Nevypíchnul si oko doslova, ale nejelo se mu dobře a skončil v nemocnici. Více v reportech nebo ve filmu.
Máme tady polovinu závodu, 1000 miles, pro někoho závěr, no a první přijíždí Milan Hanyk, který udělá v tomto směru další rekord, je to prostě neuvěřitelné, jak se hranice a limity posouvají. A já měl na mílích taky rekord. Hned jej prozradím. Starosta Sedlice celý organizační tým, filmaře i s Milanem pozval na guláš, který zbyl z jejich folkové akce a my byly zprvu moc rádi za pozvání. Ovšem asi v 5 ráno se nám postupně všem začal měnit názor a to ráno se stalo noční můrou. Jestli něco nemám rád, tak to jsou průjmy, ještě když musí v tom stavu člověk makat, a ještě k tomu týden po sobě mít průjem, to nechceš, takže to je můj rekord v počtu průjmu za natáčení na nějaké akci, ale tak jsou horší věci, že? :-) Jo a ještě jsem si vzpomněl, že my byly ve stanu a vůbec jsem nevěděl kam s tím uprostřed obce Nová Sedlica utíkat, no, ale více to už rozebírat a konkretizovat nechci :-D
Další dny jsme se vydali za našimi favority, nevyspaní a unavení, a to se bohužel projevilo. Dorazili jsme na místo natáčení, řidiče Sašu chytili lesáci v národním parku, ale měli jsme povolení, takže pohoda. No každopádně jsme čekali na Milana Hanyka už na místě, natočili jsme s nim anekdotu o guláši a pak čekali na další. Mezitím jsem si říkal, že natočím nějaké ilustrační záběry, nejdříve celek, ale pořád jsem se viděl, tak jsem se schoval za stromy, což se zprvu zdálo jako dobrý nápad, nicméně, když jsem přiletěl blíže na bližší záběry, tak jsem nějak zapomněl, že tam můžou být překážky. No a s dronem jsem skončil na asi 20 metrové borovici. Tyvole, tak si řekneš, že tam jako správný horal vylezeš, ale bez cajků jsem si na to fakt netroufnul, nejsem blázen. Tak nás napadlo na dron házet klacky, to jsme zkoušeli asi hodinu a půl, než přijeli další závodníci v druhém a třetím pořadí Tomáš Fabián s Pavlem Šípem. Natočili jsme s nimi obrázky, rozhovory, dali si pauzu, najedli se a pokračovali dále v hledání správných klacků a házení na drona. Sakra byla to fakt výška, trefili jsme se jen občas a už jsme to začali vzdávat. Já se ale jen tak nevzdám, Adamovi jsem řekl, kámo to dáme, uklidni se, zhluboka se nadechni, ještě jeden hluboký nádech, klid, soustřeď se a hoď. Pamatuji si, že jsme byli fakt fokusování a pak ho bez prdele trefil :-D Dron když padal, tak si zatančil mezi větvemi, dopadl na zem, je to btw DJI MINI 3, no a přátele, až na pár odřenin a jednu mini prasklinku mu nic nebylo a lítal dále a díky toho jsme mohli pokračovat v natáčení. Uffffffff, no mazec.
No a aby těch technických problému nebylo málo, tak o pár dní později se mi začala pak v Česku na Jižní Moravě vypínat kamera, třeba uprostřed záběru nebo mi vypadávalo elektronické spojení mezi tělem a objektivem, takže clona a automatické ostření prostě nefungovalo, což je dost na prd. Dal jsem kameře ještě dva dny, ale začalo mě to štvát, tak jsme zajeli do Prahy si půjčit kameru a hned se pracovalo lépe. Do toho mi telefonoval organizátor Martin Šíma, že jeho žena Áňa Šima Kopková, která taky byla součástí organizačního týmu, nabourala s karavanem, kde měla dítě a tchýni.
V protijedoucím pruhu nějaký náklaďák sjel z cesty do protisměru, naštěstí byli až třetí, takže oni dopadli dobře, neštěstí se stalo v prvních liniích, kde to bohužel nedopadlo vůbec dobře, asi se mi o tom více ani nechce psát ty jo. No a ten borec z do
dávky to přežil a byl z toho taky na nervy, když zjistil co se stalo a domyslet si to můžete, jak chcete. To je život.
Jo a jeden den jsme si udělali pánskou jízdu a dovolili jsme si dát na Kozím Vrchu trochu toho vínečka, byl to parádní romantický večer ve dvou kameramanech při západu sluníčka s časosběry :-D Jo a chtěl jsem taky natočit dronový záběr západu slunce nad Vysokými Tatrami, ale blbec jsem zapomněl všechny baterky do dronu v autě na nabíječce :-/
Závěrem...
No a abych to už nenatahoval, najednou jsme v cíli, nebudu vás teď ochuzovat a prozrazovat komu se to povedlo, nicméně podal neuvěřitelný výkon a podařilo se mu zajet těch 3620 km a 75 km převýšení za 15 dnů, 19 hodin a 43 minut což je naprosto šílené! Klobouk dolů…..jo a Áňa si polila v cíli Mac. Oprava stála “jen” 20K, bacha na to lidi, je to fakt drahé, mně se to stalo na silvestra, kdy mi Lukáš polil asi dva měsíce starý Mac a oprava byla dvojnásobná. Tak tolik k technice a natáčení Mílí. Celkově to bylo nějakých 19 dní na trase, spali jsme každou noc venku pod stanem nebo pod širákem, taky dost v autě při přejezdech, málem někdy i na záchodě :-D, natočili jsme asi 2,5 TB, no a nejtěžší na tom všem pro mě bylo opustit rodinu na ty tři týdny, ženu s dvěma dětmi a tohle je taky jedno z hlavních témat dokumentu.
Aktuálně ve střižně makáme na dokumentu a sám jsem zvědavý, co vytvoříme. Už se těším, až bude výsledek hotov. První promítání proběhne na After Párty 1000 Miles 16.9. a další už naostro na ČT sport. A pak máme v plánu filmové festivaly, jako třeba Mezinárodní festival outdoorových film, Horolezecký filmový festival v Teplicích nad Metují, expediční kamera, Sport film Liberec a další…
Tak držte palce, ať se výsledek povede!
Tady se můžete podívat zatím na výstupy.
A mrkněte hlavně na trasu 2020.
